„Jsem mu úplně lhostejná! Povídá paní Eva (41 let). Ve hře jsou i dvě děti 12 a 16 let. „Je tam nevěra?“ ptám se. Eva se zarazí a odpoví: „Ne. … Chybí mi něha, dotyky, hlazení. Moc si ani nepovídáme.“ „Jsem sice vdaná, ale tak sama…“
Právě přišla Vaše matka a hned ve dveřích spustí: „Proboha Maruško, co ta naše holka bude dělat? Vždyť se na ni podívej, jak je bledá." Vy se od matky otočíte k dceři a vypálíte. „Jsi už v devítce, kam vlastně chceš jít? Co chceš dělat?" ptáte se snad už po stopadesáté...
"VYPADNI, AŤ TĚ NEVIDIM!" Řve matka na syna, který právě rozlil šťávu na podlahu a už se k té loužičce plazí 9 měsíční dcerka. Píše se rok 1986 a synovi je 6 let...
Nedávno jsem řešila „problematického“ páťáka Petra. Nechtěl se učit, nebavilo ho to. Nosil domů špatné známky a poznámky a párkrát dokonce ani nešel do školy. Při práci s ním jsem zjistila, že je i chytrý. Tak kde byl problém?
„Ještě nedávno byla skvělá, roztomilá holčička. Rozuměla jsem si s ní. Chápala ji.“ Povídá mi maminka 14 leté Andrejky. „Byla jsem pyšná na to, že to s ní mám jinak než mé kamarádky, které s dětmi bojují.“ Najednou se paní začne ošívat na židli a oči se jí lesknou. Snaží se zatlačit slzy, které si ale protlačí cestu ven a začínají se...
Aneb „desatero“ pro matky, které chtějí v rámci možností usnadnit životní cestu svému dítěti Psáno pro mou kamarádku Vandu Zámišovou – Schollaert 1. Dítě je dar. Přijmi je s porozuměním a s láskou. Dítě na určité úrovni vnímá celý pobyt v bříšku i porod. Tak ať je co nejkrásnější. Mysli při porodu na lásku a krásu každého okamžiku. 2. Tato duše si Tě...