
Vztah není jen o slovech, ale bez nich dlouho nevydrží. Mlčení ve vztahu patří mezi nejčastější, a přitom nejméně rozpoznané formy odcizení. Zpočátku může působit nevinně: „Nechci se hádat, raději mlčím.“ Postupem času se však ticho mění v zeď, která rozděluje i ty, kteří si kdysi rozuměli beze slov.
Důvody mohou být různé, od snahy vyhnout se konfliktu až po bolest, kterou partner nedokáže vyjádřit.
Nejčastější příčiny:
Někdy mlčení vzniká i z dobrého úmyslu, dát si čas na zklidnění. Jenže když se ticho protáhne, místo klidu přináší chlad.
Krátkodobé mlčení po hádce může být zdravé, umožní oběma partnerům zpracovat emoce a vrátit se k tématu s větším klidem.
Dlouhodobé mlčení však působí jako pomalu působící jed.
Brání porozumění, prohlubuje osamělost a postupně ničí důvěru. Často přerůstá v pasivní agresi, tichý boj, který nikdy nekončí.
Zatímco hádka může vztah očistit, mlčení ho často pomalu udusí.
Obnova komunikace vyžaduje odvahu i trpělivost:
Mlčení ve vztahu nemusí znamenat konec. Může být i začátkem, pokud si oba partneři uvědomí, že ticho je volání po pozornosti, ne po odchodu.
Skutečná blízkost nezačíná slovy, ale ochotou slyšet a být slyšen.