Je devět večer, vcházím do pokojíčku. Dcerka už je v posteli a v ruce drží tablet. Jen nastavím ruku a naznačím. „Ach jo…“ ozve se z postele, ale zavírá tablet a podává mi ho. Pak si bere do ruky knihu a začíná číst. Totéž se odehrává ve druhém pokojíčku. Pokud se tablety využívají rozumně, nemají s nimi psychologové problém. „Žádná poznávací činnost není špatná,“...
Jednoho rána se na dveře mé kanceláře ozve rázné zaťukání. Za dveřmi stojí elegantní muž a říká: „Potřebuji pomoc s dcerou, je drzá, neučí se a nic po sobě neuklidí. Zajímají ji jen kluci a diskotéky. Nevím si s ní rady. Mám jí dost."
Otevřu emailovou schránku a zaraduji se. Konečně po týdnu dorazila odpověď ohledně tancování pro mou dcerku. Začtu se a už se mi mění pocity. Ach jo... taneční skupinu věku mé dcery neotevírají, mají málo přihlášených dětí.
Miluji úsměv na tvářích dětí a spokojené rodiče. Mým darem je rozumět dětské duši a pomoci jim i rodičům k životu v pravdě, lásce a soucitu. Pomáhám také teenagerům nalézt sebevědomí a ovládat svou mysl. Učím rodiče, jak naplnit své děti láskou, důvěrou, pozorností a pocitem bezpečí. Má práce je mým koníčkem a já s láskou vše co umím předávám dál.
