Děkuji za sen

…dnešní sen mě opět vtáhl do minulosti … byl jako živý… stojím v obchodě a mám v ruce květinu a nějaký keramický domek … asi 20 cm vysoký … chci ho dát té dívce za pultem … otevřou se dveře … vstoupí muž … ztuhnu … znám ho velmi dobře …všimne si mě, nepozdraví … jde rovnou k pultu a něco dá té dívce … odchází … dívá se na mě … stojí venku … pozoruje mě skrz okno … bojí se o tu dívku … abych jí něco neřekla … neublížila …… přejdu k ní, usměju se na ni … podám jí květinu a dárek a odcházím … a v mysli i srdci žádám o odpuštění a i já jí odpouštím …

… vím, čeho se sen týká, co ještě v sobě nemám ukončeno …minulé vztahy … a tak odpouštím a odpouštím a odpouštím … sobě, druhým …a občas mi i tečou slzy … a někdy se soucitně usmívám.

Tolik bolesti mezi námi ženami … vzájemné ublížení… Odpusťme si, co jsme sobě i druhým způsobily … vědomě či nevědomě … a obejměte dnes nějakou ženu, napište kamarádce, že ji máte ráda. Odpusťte i ženám, které vám hodně ublížily. Ukončete pocity zrady a křivdy v sobě.

I já dnes odpouštím všem ženám, které mi kdy ublížily. Od věků k věkům. Děkuji.

S láskou

Hanka