Proč má dnes tolik lidí úzkosti a deprese?

Dnes se stále častěji setkáváme s lidmi trpícími úzkostmi a depresemi. Už před pandemií covidu-19 trpěl v Evropské unii duševní poruchou každý šestý člověk. Proč v dnešní době tolik lidí zápasí s těmito obtížemi? Příčin je několik.

Společenské a ekonomické tlaky: Zhoršující se ekonomická situace a společenská nejistota představují významné stresory. Růst cen a inflace vyvolávají obavy o finanční budoucnost – podle průzkumu uvedlo 83 % lidí inflaci jako hlavní zdroj stresu​. Neustálá nejistota ohledně příštích let tak u mnoha jedinců přerůstá v chronický strach a napětí, které může vyústit v úzkosti či depresi.

Dopad pandemie a sociální izolace: Dalším faktorem je nedávná pandemie covidu-19 a s ní spojená sociální izolace. Lockdowny, sociální izolace a strach z nákazy otřásly psychikou mnoha lidí. Podle WHO vzrostl během prvního roku pandemie celosvětový výskyt úzkostných a depresivních poruch o 25 %. Také v Česku zaznamenali odborníci drastický nárůst – až trojnásobný výskyt depresí a dvojnásobný výskyt úzkostí​.

Vliv digitálních technologií a sociálních sítí: Sociální sítě přispívají k pocitům méněcennosti – neustálé srovnávání s idealizovanými životy ostatních (Instagram, TikTok) podkopává sebevědomí a vyvolává úzkosti. Studie ukazují, že dospívající trávící hodně času online mají vyšší míru úzkostí a depresí než jejich vrstevníci – např. úzkostmi trpí 27 % teenagerů na sociálních sítích oproti 9 % mimo ně​.

Nedostatek psychické odolnosti a tlak na výkon: Svoji roli hraje i životní styl a výchova. Dnešní společnost klade důraz na výkon a úspěch, ale už méně nás učí zvládat stres a nezdary. Mladší generace tak může mít nižší odolnost, a i běžné nároky školy či práce pak vedou k pocitům vyčerpání a selhání. Není divu, že syndrom vyhoření je na vzestupu – v průzkumu uvedlo 32 % pracujících pocit emočního vyčerpání a 44 % fyzické únavy, což je o desítky procent více než před pár lety​.

Biologické a genetické faktory: Zapomenout nesmíme ani na biologické predispozice. Genetická dědičnost deprese činí asi 40–50 %​, takže pokud rodič trpí depresí, potomek má až trojnásobné riziko podobných potíží​. Sklony k úzkosti či depresi souvisejí i s chemickou nerovnováhou v mozku nebo dlouhodobým fyzickým stresem. Tyto biologické faktory často působí společně s vnějšími vlivy.

Současný nárůst úzkostí a depresí tedy pramení z kombinace uvedených faktorů. Pozitivní však je, že o duševním zdraví se dnes mluví otevřeněji a čím dál více lidí neváhá vyhledat pomoc či posilovat svou psychickou odolnost.

Použité zdroje:

1. Rada Evropské unie – Situace v EU v oblasti duševního zdraví (2023)​consilium.europa.eu
2. Headspace – Meditation for financial stress (13. 1. 2025)​headspace.com
3. World Health Organization – COVID-19 pandemic triggers 25% increase in prevalence of anxiety and depression worldwide (2. 3. 2022)​who.int
4. Aktuálně.cz – Expert: Za covidu je třikrát víc depresí… (21. 2. 2021)​zpravy.aktualne.cz
5. NYC Department of Health – Social Media and Mental Health Report (2023)​nyc.gov
6. Regence – Feeling burned out? Learn the signs… (21. 3. 2022)​news.regence.com
7. Stanford Medicine – Major Depression and Genetics (2021)​med.stanford.edu​med.stanford.edu